Jmenuji se Veronika. Kdysi jsem snila, že budu hodně cestovat, fotit a dobrovolničit někde v zemích třetího světa. O tom, že se v devatenácti vdám, o dva roky později se mi narodí první dcera a teď už i druhá, se mi ani nesnilo. Nebo možná jsem ani neodvažovala o něčem takovém snít. Rodina je můj největší úspěch, má největší chlouba. Sama nevím, čím bych tu měla oslnit. Ve všech oborech jsou lidé jistě mnohem erudovanější než já. Nejvíc jsem máma, ale předtím jsem byla fotografka. Miluju večery s vínem, spontánní výlety a měnit květiny ve váze podle ročního bodobí. Ráda pozoruji drobnosti života, takové, které většina lidí jen přechází nebo se nad nimi ani nepozastaví. Nechat se uchvátit letní loukou. Mou největší zálibou je zkrátka žasnout.

IMG_7056 (3).JPG
IMG_2185_edited_edited.jpg

Jmenuji se Magdaléna. Mám ráda hudbu, chvíle s rodinou a přáteli a okamžiky všedního dne, hlavě takové ty, co donutí se zasmát. Mám ráda život s jeho dynamikou - a nepředvídatelností! Před pár lety jsem se vdala a zvedla kotvy z rodného Brna, stěhovali jsme se nejprve do Vídně, pak přišel Aachen a nakonec Berlin. Jsem vděčná za ta krásná místa, za setkání s inspirujícími lidmi i jednoduše za šance učit se ze svých chyb.

A co tak dělám. Vystudovala jsem antropogenetiku a molekulární biologii, trochu zabrouzdala do bioetiky, takže mne někdy najdete třeba u projektů v nemocnici. A teď na nějakou dobu doma s naší malou slečnou. Hrajeme si na podlaze a čteme knížky... a já objevuji nové stránky života - a rodiny.

Učím se žít v přítomném okamžiku, snadno se nadchnu pro krásu. A ve volných chvílích o tom všem ráda píšu.